O nás

Proč vznikl NEUR-IN?

Národní institut pro neurologický výzkum (NEUR-IN) vznikl jako odpověď na zjištění z pandemie COVID-19, a to že v klíčových oblastech medicíny chybí silné odborné autority, které by uměly rychle reagovat, řídit opatření a komunikovat s veřejností.

NEUR-IN je jedním z pěti vzniklých národních výzkumných institutů, které sdružují přední odborníky v oborech s největším dopadem na zdraví populace. Konkrétně se jedná o neurologii, kardiologii, onkologii, virologii a oblast systémových rizik. Na jeho vzniku se podílejí špičkové instituce jako Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Akademie věd ČR, IKEM a další po celé České republice.

Mise

Posilovat výzkum neurodegenerativních a neurovývojových onemocnění a přispět ke zmírnění jejich negativních dopadů na jednotlivce, společnost i ekonomiku prostřednictvím společného úsilí špičkových vědců a odborníků.

Vize

Být mezinárodně uznávaným centrem excelence v neurologickém výzkumu, které propojuje základní, translační i klinický výzkum, a zároveň aktivně přispívá k popularizaci vědy, vzdělávání a spolupráci s pacientskými organizacemi.

Cíle

Propojovat experty napříč obory a institucemi. Zajišťovat přenos výsledků výzkumu do praxe. Podporovat nové technologie a přístupy v diagnostice a léčbě. Vytvářet platformu pro vzdělávání a osvětu v neurologických tématech. Zvyšovat povědomí o neurologických onemocněních a možnostech jejich včasné diagnostiky.

v číslech

11

institucí

10+ akcí

pro odbornou i širokou veřejnost

3

pilíře

300+

publikací

19

výzkumných skupin

Dramatický vzestup neurologických
a neurodegenerativních onemocnění

Celosvětově dochází k nárůstu výskytu neurodegenerativních chorob. Podle odborníků z NEUR-IN postihne mozkové onemocnění každého třetího člověka. Do roku 2035 se počet lidí s demencí zdvojnásobí. Zdravotní a ekonomický dopad na společnost bude enormní. Výzkum neurologických onemocnění může pomoci tato čísla změnit.

Posláním NEUR-IN je posouvat hranice poznání v oblasti neurodegenerativních a neurovývojových onemocnění. Spojením špičkových vědců napříč obory ke společnému hledání řešení, která zmírní dopad těchto onemocnění na životy pacientů, jejich rodin i celou společnost. Cílem je, aby vědecký pokrok vedl nejen ke zlepšení zdraví, ale i k posílení sociální a ekonomické stability.

Zdroj (graf): World Health Organization, 2025

Proč potřebujeme zkoumat lidský mozek? 

Neurologické poruchy patří mezi největší globální zdravotní výzvy a jsou nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí. Výskyt těchto nemocí roste, a to i u mladších věkových skupin. Čísla mluví jasně – 1 ze 3 lidí na světě během života zažije neurologické onemocnění.

Zprávy ze světa a České republiky :

  • od roku 1990 vzrostl počet úmrtí na neurologická onemocnění o 39 %,
  • přes 33 % světové populace jimi aktuálně trpí,
  • v Česku až 30 % lidí s demencí zůstává bez diagnózy,
  • náklady na léčbu Alzheimerovy nemoci rostou, jen u VZP vzrostly za 5 let o více než 30 %.

Výzkum umožňuje včasnou diagnostiku, vývoj nových léčebných metod i zajištění kvalitní péče. Tedy to, co výrazně ovlivní kvalitu života každého z nás.

Co zkoumají vědci a výzkumné týmy NEUR-IN?

Výzkumníci z celé ČR i ze zahraničí se v rámci institutu zaměřují na neurologické choroby ze dvou kategorií, neurodegenerativní a neurovývojové.

Mezi hlavní zkoumaná onemocnění patří:

  • Alzheimerova nemoc
  • Parkinsonova nemoc
  • Epilepsie
  • Demence
  • Autismus
  • Dětská obrna

Zkoumáme:

  • příčiny nemocí, genetické, environmentální i jiné faktory,
  • prodromální stádium, tedy předčasné známky, které pomáhají
    nemoc předpovědět ještě před jejím propuknutím,
  • moderní diagnostické metody,
  • personalizovanou léčbu („šitou na míru“) každému pacientovi podle jeho genetického a zdravotního profilu.

Jak využíváme umělou inteligenci?

Umělá inteligence (AI) pomáhá tam, kde je lidské oko či analytika na hraně svých možností například při čtení snímku z magnetické rezonance či CT. Dokáže odhalit jemné odchylky, které jsou pro včasnou diagnózu klíčové.

Využíváme ji také v oblasti tzv. precizní medicíny, kdy pomocí AI analyzujeme data o pacientovi a sestavujeme léčbu s maximální účinností a minimálními vedlejšími účinky. Je to budoucnost medicíny, léčba „na klíč“.

Jaký přínos má NEUR-IN pro veřejnost?

Výsledky výzkumu NEUR-IN mají za cíl zlepšit zdravotní péči, přinést nové možnosti léčby a dostupnější diagnostiku. Kromě toho uvádíme na webu ověřené informace, novinky z výzkumu i výzvy k zapojení do studií a projektů.

Organizační struktura

prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP

Vědecký ředitel

Prof. Milan Brázdil, Ph.D. je přední český neurolog a epileptolog. Od roku 1989, kdy absolvoval LF v Brně, se věnuje výzkumu epilepsie a neurověd. Působí jako přednosta I. neurologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU, kde vede i Centrum pro epilepsie Brno a výzkumnou skupinu Behaviorální a sociální neurovědy na CEITEC MU. Zaměřuje se na chirurgické řešení epilepsie, invazivní elektrofyziologii a behaviorální neurovědu. Je držitelem ocenění za přínos v epileptologii a velvyslanec pro epilepsii v rámci mezinárodních organizací.

Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.

Zástupce ředitele

Prof. Robert Jech, MD, PhD je neurolog s více než 25 lety praxe v léčbě poruch pohybu. Působí na Neurologické klinice 1. LF UK v Praze, kde vede centrum intervenční léčby s nejvyšším počtem implantovaných pacientů v ČR. Specializuje se na pokročilou Parkinsonovu nemoc, dystonii a spasticitu. Ve výzkumu se zaměřuje na hlubokou mozkovou stimulaci, řízení vůlí ovládaných pohybů a patofyziologii poruch pohybu. Za svou vědeckou činnost získal řadu prestižních ocenění, mj. Cenu předsedy GA ČR a Cenu ministra zdravotnictví.