Pilíř 2

Výzkum neurodegenerace
v souvislosti s kognitivními poruchami

Prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D., FEAN

Prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D., patří mezi přední české odborníky na Alzheimerovu chorobu a další demence. Působí na Masarykově univerzitě v Brně a úzce spolupracuje s klinickými pracovišti, kde propojuje klinickou praxi s pokročilým výzkumem.

Ve své vědecké práci se zaměřuje na včasnou diagnostiku demencí, vývoj a ověřování biomarkerů a na implementaci nových diagnostických a terapeutických přístupů do klinické péče. Aktivně se podílí na národních i mezinárodních projektech a klinických studiích a prosazuje mezioborovou spolupráci mezi výzkumem, lékaři a pacientskými organizacemi.

Patologie demence se v mozku objevuje i 20 let před tím,

než se projeví příznaky.

Hlavní cíle

Mise

Posílit výzkum a klinickou praxi v oblasti Alzheimerovy nemoci a dalších typů demencí s cílem zlepšit kvalitu života pacientů a jejich rodin.

Vize

Včasná a přesná diagnostika pomocí biomarkerů, moderních zobrazovacích metod a genetických faktorů. Rozvoj prevence prostřednictvím podpory kognitivní rezervy a zdravého životního stylu.

Cíle

Cílem je zlepšit včasnou diagnostiku Alzheimerovy nemoci a dalších demencí, posilovat prevenci a kognitivní rezervu a podporovat systémová opatření v souladu s Národním akčním plánem.

Co byste měli vědět

o Alzheimerově chorobě

přes 50 milionů

lidí na světě žije s Alzheimerovou chorobou

60–75 % všech demencí

tvoří Alzheimerova nemoc

183 tisíc lidí

starších 60 let s demencí žilo v roce 2024 v ČR

72 % případů

je diagnostikovaných, desítky tisíc lidí žijí bez diagnózy

21.9.

si připomínáme den Alzheimerovy choroby

každých 20 let

predikce hovoří o zdvojnásobení osob s demencí

Výzkumné skupiny Pilíře 2

Proč hledáme cestu k odhalení nemocí aneb význam včasné diagnostiky

Vědci z 2. výzkumného pilíře se zaměřují na inovativní možnosti diagnostiky Alzheimerovy nemoci. Zkoumají možnost diagnostiky z krevní plazmy a dokonce i ze slz. Proč právě tyto tělní tekutiny? Krevní plazma a slzy jsou zdroje plné proteinů a genetického materiálu, tedy biomarkerů, které mohou odhalit přítomnost nemoci ještě dříve, než se projeví první příznaky.

Dnes se biomarkery Alzheimerovy nemoci zjišťují především pomocí amiloidového PET screeningu nebo analýzy mozkomíšního moku. Naším cílem je posunout diagnostiku blíž k běžné praxi. Jde o to, aby jednou bylo možné získat spolehlivé výsledky z jednoduchého odběru krve nebo slz v ordinaci lékaře, čili méně invazivní a finančně šetrnou cestou k diagnostice.

„Patologie demence se v mozku objevuje i 20 let před tím, než se u člověka projeví příznaky,“ zmiňuje prof. Rektorová. Proto spolu se svými týmy pracuje na vývoji prostorových paměťových testů, které dokážou zachytit počínající změny u lidí, u nichž by současné běžné testy selhaly. Spolehlivější a dostupnější diagnostika je klíčem k tomu, abychom mohli zasáhnout včas.

Co je to kognitivní rezerva aneb jak posílit mozek v rámci prevence proti Alzheimerově chorobě?

Kognitivní rezerva je schopnost mozku bránit se patologickým změnám, které vedou k nemocem, jako je Alzheimerova choroba nebo demence s Lewyho tělísky. Dobrou zprávou je, že tuto odolnost můžeme aktivně budovat, a to pravidelným pohybem, mentálním tréninkem, sociálními kontakty, rozvíjením koníčků, zdravou stravou i omezením kouření a alkoholu. Ve 2. pilíři zkoumají vědečtí pracovníci, jak velký vliv mají tyto faktory na prevenci neurodegenerativních onemocnění a jak mohou pomoci oddálit či zmírnit jejich rozvoj.

Pacientské organizace věnující se nemoci

Česká alzheimerovská společnost, o.p.s.

CEREBRUM – Asociace osob po získaném poškození mozku, z. s.

Institut pomoci při poškození mozku

Unie Roska

Co se již podařilo?